Kozí rohy, beraní rohy aneb pěstování paprik méně tradičního vzhledu…

Papriky jsou velmi oblíbenými rostlinami zejména proto, že poskytují skvělé plody, jež se hodí ke konzumaci jak za syrova, tak i po tepelné úpravě. Kdo by neznal plněné papriky, anebo lečo či další recepty. Po paprikách se dokonce byla pojmenována i kulinářská stanice TV paprika. Pěstování paprik má v našich podmínkách poměrně hlubokou tradici. Jednat se může o klasické kapie, tenkostěnné papriky anebo menší chilli papričky či beraní rohy! Ty jsou často označovány také jako kozí rohy a jejich pěstování si oblíbila celá řada domácích pěstitelů. Pojďme se podívat na některé detaily týkající se jejich pěstování.

Odkud kozí rohy jako takové pocházejí?

Pěstování ovoce a zeleniny

Papriky jako takové pocházejí z Latinské Ameriky, respektive přímo z Mexika. V Evropě se ovšem paprika objevila až o několik století později, přesněji řečeno v 19. století. Kozí rohy je ideální pěstovat na slunných stanovištích, na kterých jsou z oblastí Střední Ameriky zvyklé. Půda by měla dobře propouštět a také v neposlední řadě obsahovat řadu živin. Čím bohatší podklad bude, tím kvalitnější úrody se pěstitel dočká. Za rok je jedna rostlina schopna vyplodit bez problémů i několik kusů malých papriček.

Předpěstovat se musí!

Výsev do sadbovačů anebo větších truhlíků je třeba provést někdy v průběhu února. Papriku je třeba zakrýt průhlednou fólií a udržovat konstantní teplotu pohybující se kolem 25 stupňů Celsia. Když se rostlinka bude mít čile k světu, je dobré později fólii sundat. Až budou mít rostlinky alespoň dva pravé lístky, měli bychom je přesadit do květináče s větším množstvím zeminy. Výsadba beraních rohů se provádí někdy kolem poloviny května. Klidně je možné vysadit rostlinu i o něco později, hlavně již nesmí mrznout! U paprik se používá spon 50 x 50, u kozích rohů může být i menší.

Závlaha, hnojení a sklízení

Pro zálivku je dobré používat odstátou vodu, která by měla být vlažná. Zalévat by se mělo až ve večerních hodinách. Nikdy tak ale nečiňte za svitu přímého slunce! Hnojit je možné speciálním hnojivem pro plodovou zeleninu. Ideální je třeba Cererit. Doba sklízení není nijak striktně daná, papriky je třeba sklízet, až se budou zdát zahradníkovi dostatečně velké.

Autor: Radek Štěpán

Pedagog, copywriter, ghostwriter, internetový freelancer Kontaktovat jej můžete na Google+

[Nahoru ↑]

Vložit komentář

Čtěte také...

Pěstování paprik mnohou zhatit fyziologické poruchy paprik

Papriky jsou prakticky nejrozšířenější zeleninou, která se na zahradách v tuzemsku pěstuje. K dispozici je celá řada odrůd paprik. Určitě není problém vybrat si papriky dle svého vlastního vkusu. Z pohledu druhů jsou charakteristické hlavně klasické kapie červené barvy, které jsou hodně oblíbené pro…

Několik postřehů k pěstování paprik

Vypěstovat si doma krásnou velkou papriku určitě stojí zato a popravdě řečeno, papriky patří mezi jedny z nejčastěji volených plodin prakticky na jakoukoli zahrádku. Člověk si je vybírá pochopitelně hned z několika základních důvodů. Jedním z nich je ovšem určitě i to, že pěstování paprik je poměrně…

Historie pěstování paprik je hluboká

Když bychom měli hledat některý druh zeleniny, jehož obliba je u nás úplně top, pak by jím byly logicky papriky. Má-li někdo na zahradě zasazenou nějakou plodinu, pak je to většinou a právě paprika anebo jde o pěstování rajčat, jež je v našich končinách taktéž ve velké oblibě. Papriky patří mezi his…

Sloupovité jabloně nabízí méně tradiční možnosti pěstování

Ovocné stromy skýtají bezesporu hodně užitku. Pravděpodobně nejpěstovanějším ovocem u nás jsou jablka. Jabloně je možné najít prakticky na všech zahrádkách a zahradách. V současné době prochází jabloně poměrně velkou renesancí a objevuje se spousta nových odrůd a také typů jabloní. Velmi zajímavou v…